Úvodní stránka Časopis Hudební věda

Zemřela PhDr. Michaela Freemanová, Ph.D.

       21. 11. 1946 – 15. 6. 2017

michaela freemanov fotoKolegyni Michaelu Freemanovou, tehdy Kopeckou, která si sama říkala a nechávala se od přátel a známých oslovovat „Míša", jsem poznala před téměř 50 lety, a byla jsem s ní od té doby až do jejích téměř posledních dnů ve víceméně pravidelném profesním i přátelském kontaktu. Mohu si snad proto při mém krátkém vzpomínání na ni dovolit o něco osobnější tón, než jaký by se hodil do oficiálního nekrologu.

Potkaly jsme se spolu poprvé začátkem října roku 1967, kdy jsme spolu s několika dalšími kolegyněmi a kolegy zahájily studium hudební vědy na tehdejší Katedře dějin hudby Filosofické fakulty Karlovy univerzity, která tehdy sídlila v přízemí budovy Fakulty jaderné fyziky ČVUT v Břehové ulici 7. Shodou okolností jsme to byly pouze já a Míša, kterým se podařilo složit všechny zkoušky a ukončit studium v řádném termínu pěti let, takže jsme pak byly spolu také začátkem července roku 1972 na absolventské promoci v Karolinu.

Během studia hudební vědy navštěvovala Míša, podobně jako já, seminář profesora (tehdy ovšem „pouhého" odborného asistenta) Ivana Vojtěcha, který se soustředil na hudbu v Čechách v 1. polovině 19. století, s důrazem na to, aby blíže objasnil problematiku zhudebněné češtiny a tzv. „správné české deklamace" ve vokální hudbě tohoto období, a zároveň situaci, do níž na přelomu 40. a 50. let 19. století vstupoval v Praze mladý Bedřich Smetana. V rámci tohoto semináře vznikla také Míšina úspěšně obhájená diplomová práce s názvem Vztah slova a hudby v lyrických částech jevištních děl a kupletech Františka Škroupa.

Po roce 1972 pracovala Míša po nějaký čas v tehdejším nakladatelství Supraphon a poté v Muzeu české hudby v Praze. Svoje odborné zájmy přitom obrátila velmi záhy do oblasti takřečené „staré hudby" a její historicky poučené interpretace, která byla v Čechách v této době v úplných počátcích. V tomto jejím úsilí ji později účinně podporoval její manžel, David Freeman, s nímž Míša vytvořila téměř ideální partnerský i profesní vztah – a jehož potom obětavě a věrně provázela během jeho dlouhé zhoubné nemoci.

Po roce 1989 působila Míša krátce jako organizátorka hudebních akcí na Pražském Hradě, a poté delší řadu let – kromě jiného – jako organizátorka a dramaturgyně Haydnových hudebních slavností na Plzeňsku i Hudebního léta v Kuksu ve východních Čechách. – Od roku 2002 až do konce května 2017 pak byla zaměstnána jako vědecká pracovnice v Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR, v.v.i. (původně Ústavu pro hudební vědu AV ČR). Během těchto posledních let se rozhodla zvýšit si také svoji odbornou kvalifikaci a přihlásila se do externího doktorského studia na FF UK, které úspěšně absolvovala v červnu roku 2013 obhajobou práce Fratrum misericordiae artis musicae collectiones in Bohemia et Moravia reservatae, jež potom v témže roce vyšla tiskem péčí Národní knihovny ČR. Shodou okolností a paradoxně jsem to byla já, která jsem v rámci Míšina doktorského studia působila jako její – rozumí se takřka samo sebou, že víceméně formální – školitelka.

Osobně jsme se s Míšou sblížily zejména v několika posledních letech. V létě roku 2014 mi Míša nesmírně pomohla a ulehčila mi moji tehdejší nesnadnou situaci tím, že za mnou několikrát přijela se svým autem a převezla se mnou do Prahy některé knihy a cennější věci z mého rodného domu v Jaroměři, který jsem tenkrát prodávala a vyklízela. Při té příležitosti jsme spolu podnikly v krásném letním počasí několik vydařených výletů do východních Čech i do blízkého Kladska – a slibovaly jsme si, že to ještě někdy zopakujeme. Žel, už k tomu nikdy nedojde...

Jarmila Gabrielová

 
Úvodní stránka Časopis Hudební věda
logo 
avcr zakladni znacka cz cmyk
Výběr jazyka
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Kalendář
poslední mesíc listopad 2017 příští mesíc
Po Út St Čt So Ne
week 44 1 2 3 4 5
week 45 6 7 8 9 10 11 12
week 46 13 14 15 16 17 18 19
week 47 20 21 22 23 24 25 26
week 48 27 28 29 30