Historie knihovny

Muzikologická knihovna, která je dnes součástí Kabinetu hudební historie, vznikla na začátku 60. let 20. století současně s Ústavem pro hudební vědu ČSAV. Základem jejího fondu se stala knihovna Kabinetu Zdeňka Nejedlého, ale fond se začal rychle rozrůstat díky darům, nákupům a výměnám se zahraničními i tuzemskými institucemi.

Knihovna od svého počátku shromaždovala v úplnosti aktuální tuzemskou monografickou i časopiseckou produkci pro obor hudební věda a aktivně doplňovala publikace starší. Díky fungujícím kontaktům na zahraniční kolegy a instituce měla stálý přísun literatury ze zahraničí dokonce i v 70. a 80. letech, takže právě z této doby chová ve fondu množství literatury v Čechách jinak nedostupné. Souběžně s fondem knižním a časopiseckým byl průběžně doplňován i fond hudebnin a fond zvukových nosičů (LP desek).

Kromě průběžné akvizice aktuální literatury knihovna několikrát obohatila svůj fond většími pozůstalostními celky:  např.  v 80. letech 20. století knihovna převzala několik set partitur z pozůstalosti Milana Munclingera, v 90. letech rozsáhlou a velmi rozmanitou knižní a notovou pozůstalost muzikologa a teatrologa Jaromíra Paclta, po roce 2000 obdobně rozsáhlou pozůstalost Karla Mlejnka (včetně části jeho skladatelského odkazu), v roce 2005 pozůstalost významného dvořákovského badatele Miroslava Nového.

Koncepci rozvoje knihovny po dlouhá léta určoval zakládající knihovník, medievalista Václav Plocek, který knihovnu řídil od 60. až do 80. let. Po jeho odchodu se vedoucí knihovníci střídali po kratších funkčních obdobích (Milan Pospíšil, Jana Novotná, Zora Oppeltová, Jiří Kozina, Jana Květoňová, Jana Vozková). Kromě muzikologů pracovaly od počátku v knihovně i odborné knihovnice (z dlouholetých zejména M. Královcová a B. Svobodová, pracující  v knihovně od jejích začátků až do osmdesátých let), které se zasloužily o vybudování jmenného a systematického lístkového  katalogu a o aktivní vedení výměnné agendy.  V roce 2003 v souvislosti s personálními redukcemi akademických pracovišť přišla knihovna o pracovní místo pro druhého knihovníka, takže od této doby příležitostně zaměstnává formou studijní praxe a krátkodobých úvazků studenty hudební vědy.

Knihovna od svých začátků v 60. letech, přes dvojí přestěhování (z Valdštejnského paláce do budovy Albatrosu na Perstýně a následně na Puškinovo náměstí v Praze), i přes dramaticky expandující fond disponovala stále stejným zastaralým mobiliářem. Díky dotaci AV ČR v letech 2008-2009 se podařilo neúnosnou prostorovou situaci vyřešit kompletní rekonstrukcí. Ta zahrnula jak cca 100 m2 skladového, tak cca 100 m2 studiního a servisního prostoru knihovny.  Od této rekonstrukce knihovna disponuje nejen moderně a ekonomicky zařízeným skladištěm (mobilní regály navýšily úložnou kapacitu na dvojnásobek kapacity původní), ale i multifunkčním sálem, využívaným jako studovna, konferenční místnost a příležitostná koncertní síň.

Od roku 2002 knihovna přistoupila k elektronické katalogizaci nových přírůstků a lístkový katalog byl uzavřen.  Katalogizace (metodicky řízená Knihovnou Akademie věd) probíhala krátce v systému Bibis, který byl ale velmi rychle zaměněn za Aleph, jehož prostřednictvím knihovna dodává své záznamy i do Souborného katalogu ČR.

Od roku 2011 knihovna elektronicky rekatalogizuje i svůj starší fond, a to díky podpoře grantů Ministerstva kultury (program VISK 5 v letech 2011-2014). Po dokončení rekatalogizace knižního a časopiseckého fondu během roku 2014 je v plánu i rekatalogizace hudebnin.

Další informace:  http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus71/vozkova.htm

 
logo 
avcr zakladni znacka cz cmyk
Výběr jazyka
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Kalendář
poslední mesíc prosinec 2017 příští mesíc
Po Út St Čt So Ne
week 48 1 2 3
week 49 4 5 6 7 8 9 10
week 50 11 12 13 14 15 16 17
week 51 18 19 20 21 22 23 24
week 52 25 26 27 28 29 30 31